Pokojové rostliny, experiment s kořenováním částí rostlin
Zadání:
Vyberte doma (ve spolupráci s rodiči), ve škole (spolu s učiteli), u kamarádů a příbuzných 6 druhů pokojových rostlin, které jste schopni určit. Pro určení dohledejte a použijte latinské jméno, ale klidně i česká, často lidová pojmenování. Budete zkoušet, jak je rostlina schopná zakořenit ze stonku a listu (u listu z řapíku a z čepele, pokud je na tyto 2 části rozdělená).
Tedy vyberte 6 druhů pokojovek, u kterých budete mít povoleno použít nějaký postranní výhon nebo pár listů. U každé vezměte kousek stonku s listy, zároveň velký list s řapíkem a jiný velký list bez řapíku. Pokud se jedná o rostlinu, která nemá nadzemní stonek, jen oddenek v květináči, vezměte pouze list a pokud se jedná o list nerozlišený na řapík a čepel, vezměte pouze celý list. Tedy z jedné rostliny budete mít 3, 2 nebo jednu část, jak ukazuje obrázek.
Snažte se rostliny stříhat čistými nůžkami a neznečistit řezné plochy půdou. Jednotlivé části rostlin dejte do skleniček s vodou (skleničky od dětské výživy, od hořčice, kelímky od jogurtů, můžete použít i kádinky i jiné chemické nádobí z chemické laboratoře). Dejte do nádobek asi 2 cm vody a nechejte alespoň 7 dní růst. V polovině pokusu vyměňte vodu. Po ukončení experimentu jednotlivé části rostlin vyndejte a pozorujte, jestli se na vegetativních orgánech začaly vytvářet kořeny. Hledejte i malé základy kořenů. Výsledky zapište do tabulky a kořenující orgány zdokumentujte fotografiemi.
Pokojové rostliny
experiment s kořenováním částí rostlin
jednotlivé části rostlin jsem umístil do vody, tu jsem měnil čtvrtý a sedmý den, pak už jsem jen doléval, experiment jsem fotil po 7 a 15 dnech, kdy jsem ho také ukončil, rýmovník, mučenku a voskovku (tedy ty, co kořenily) dále pěstuji zasazené do hlíny.
druh pokojové rostliny |
stonek / list / čepel listu * |
kořenuje ANO / NE |
rýmovník Plectranthus argentatus |
stonek |
Ano, první po 4 dnech |
list |
Ano, první po 14 dnech |
|
čepel |
Ne |
|
mučenka Passiflora caerulea |
stonek |
Ano, první po 12 dnech |
list |
Ne |
|
čepel |
Ne |
|
Voskovka – hoja masitá Hoya carnosa |
stonek |
Ano, první po 14 dnech |
list |
Ne |
|
čepel |
Ne |
|
sloní ucho – bělokvět Haemanthus |
|
|
|
|
|
čepel |
Ne |
|
citróník – citrus Citrus |
stonek |
Ne |
list |
Ne |
|
čepel |
Ne |
|
šplhavnice Epipremnum |
stonek |
Ne |
list |
Ne |
|
čepel |
Ne |
* všechny 3 řádky u 1 rostliny se vyplní jen v případě, že se použijí 3 části rostliny.
sem uložte fotografie kořenujících rostlin s jejich pojmenováním:
takto jsem rostlinky pěstoval
rýmovník
Plectranthus argentatus
7.den
15.den
mučenka
Passiflora caerulea
7.den
15.den
Voskovka – hoja masitá
Hoya carnosa
7.den
15.den
sloní ucho – bělokvět
Haemanthus
7.den
15.den
citróník – citrus
Citrus
7.den
15.den
šplhavnice
Epipremnum
7.den
15.den
c) vyhodnocení:
Která rostlina má největší schopnost se vegetativně množit?
Je to rýmovník.
Jak se nazývají kořeny, vyrůstající na stonku?
Jsou to adventivní (náhradní) kořeny (druhotně netloustnou, vznikají na stoncích a listech).
Jak se liší rostlinky vypěstované z vegetativních řízků svou genetickou informací od mateřské rostliny?
Nijak, jsou geneticky stejné.
Jak se nazývá populace (nejen) rostlin, vzniklá vegetativním rozmnožováním?
Je to klon.
Najděte v atlasech pokojových rostlin příklad druhu, který se může vegetativně rozmnožovat pomocí:
A) malých rostlinek na šlahounech: zelenec (Chlorophytum cosmosum), lomikámen (Saxifraga stolonifera), tolmiea (Tolmiea sp.) a sleziník (Asplenium bulbiferum).
B) malých rostlinek na okrajích listů: naduť (Bryophyllum)
C) oddělením jednotlivých kořenových hlíz: dahlie (Dahlia variabilis), povíjnice (Ipomea batata)